Ještě před koncem letního semestru jsme stihli ve spolupráci s KKC Litoměřice uspořádat kulatý stůl pro vedoucí pracovníky kulturních a kreativních center Ústeckého kraje. Podařilo se nám sestavit pestré zastoupení od Varnsdorfu po Kadaň, od zřizovaných institucí po neziskové organizace. V současné době vzniká, a ještě vznikne mnoho institucí, jejichž rolí bude rozvoj kulturního života a kreativních dovedností obyvatel regionu. Proto jsme považovali za důležité dostat jejich zástupce a zástupkyně na jedno místo, kde společně objevovali možnosti, jak se vzájemně podporovat v rozvoji a udržitelnosti svých projektů.
Provoz kulturních a kreativních center přináší celou řadu problémů a otázek. Aby byla diskuze co nejpřínosnější, navrhli jsme sadu témat, ze které si účastníci vybrali ta, jimž se chtěli přednostně věnovat. Jako nejpalčivější oblasti byly zvoleny finance, podnikání v kultuře, partnerství a konkurenceschopnost.
Kreativní centra fungují podle různých finančních modelů – od částečného financování obcemi či krajem přes dotace a podporu mecenášů až po příjmy ze vstupného. Účastníci představili své zkušenosti a tipy na efektivní finanční řízení a zároveň popsali, jakou konkrétní podporu by potřebovali od municipalit. Taková podpora přitom nemusí znamenat kompletní finanční zajištění. Některé organizace by například uvítaly mírné finanční injekce v horších obdobích, kdy nízké tržby mohou oslabit stabilitu i kvalitu jejich práce, například formou rezervního fondu.
Podle Josefa Kdolského z kadaňského Karschova domu by město mělo podporovat kulturu, pokud chce své obyvatele ve městě udržet. Stejně tak zástupci České Kamenice Vojtěch Sedláček a Jakub Bureš potvrdili, že je důležité, aby si politické vedení města uvědomovalo obrovský přínos kultury ve veřejném prostoru a podporovalo aktivní místní obyvatele, kteří se snaží z dlouhodobě zanedbaného kraje vytvořit lepší místo k životu.
Nejen manažeři center s nižší podporou obcí by se rádi přiklonili k možnostem sociálního podnikání, pronájmu prostor, poskytování ubytovacích služeb nebo provozu kaváren. Tyto činnosti by do budoucna mohly fungovat jako alternativa k dotacím a grantům, které zejména neziskové organizace zatěžují administrativou a často nepřinášejí udržitelnou vizi. Ondřej Kounovský z Centra kultury LOVOš na druhou stranu podotkl, že granty mohou pomoci v případě nově vznikajících projektů, které nemohly nebo nestihly být zahrnuty do plánování rozpočtu na příští rok. To pak umožňuje větší flexibilitu při tvorbě programu.
Za zmínku stojí také ochota zkoušet nové nebo neobvyklé způsoby podnikání. Například Aleš Loziak z Veřejného sálu Hraničář představil model sdíleného domu pro živnostníky, kteří pracují na nižší úvazek a za nižší mzdu, využívají jeho prostory pro svou tvorbu a zároveň ze svého výdělku přispívají na provoz. Málokomu se však takový způsob fungování vyplatí. Josef Rybánský mluvil o motivaci Muzea Varnsdorf spolupracovat s místními firmami a pronajímat jim prostory pro jejich výrobu. Ukazuje se tak možné narušení stereotypní hranice mezi soukromým a veřejným sektorem.
Podle Aleše Loziaka z Veřejného sálu Hraničář je důležitá konkurence, stejně jako snaha hledat společné cesty, jak si mohou jednotlivé organizace vzájemně pomáhat. Michaela Mokrá z Kulturního a kreativního centra Litoměřice uvedla jako příklad spolupráci zaměřenou na udržení zájmu diváků.
Na základě našich posledních kulatých stolů se ukazuje, jak velký přínos má síťování oborových skupin. Pracovníci a pracovnice v kulturních a kreativních odvětvích mají možnost vzájemně se propojit a poradit si při řešení problémů, které jsou společné mnohým z nich. Investicí dvou hodin svého času mohou ušetřit značné množství práce. Účastníci potvrdili svůj zájem o další setkávání a společné otevírání důležitých témat, například publika, dramaturgie nebo personální udržitelnosti. My v BOD rádi zůstaneme nestranným organizátorem těchto setkání. Děkujeme všem účastníkům a účastnicím za to, že věnovali svůj čas pátému kulatému stolu a otevřeně mluvili o své praxi.
foto Kristýna Císařová