Pětkrát jinak, než si možná myslíte: Nejčastější omyly o autorském právu
O právu se v kreativních oborech často mluví jako o něčem, co je příliš složité, nepružné nebo dokonce nepřátelské vůči tvůrčímu procesu. Smlouvy a porady s právníky se odkládají nebo úplně ignorují a spoléhá se to, že vše nějak dopadne.
Jenže to, co se „běžně dělá“, nemusí být vždycky rozumné – a často to není ani legální.
Pravidelně se setkávám s tím, že namísto informované praxe se následují neověřené rady a mýty, které ty, kdo na ně spoléhají, mohou vyjít pěkně draho. Tady je pět z těch nejčastějších.
1. „Když to najdu na internetu, tak to můžu použít.“
Ne. A nenapravíte to ani tím, že uvedete zdroj.
Bavíme se o fotografiích, videích, ilustracích, textech a dalším obsahu na internetu, který většinou bude chráněn autorským právem. A použití autorským právem chráněného obsahu bez platné licence (a bez toho, aby šlo o zákonnou výjimku) je porušením autorského práva. A to i když je obsah veřejně přístupný a Vaše myšlenka dobrá.
Co začíná jako nevinné použití vygoogleného obrázku pro osobní projekt, neziskovou akci nebo jen post na sociální sítě, může bez potřebné licence skončit předžalobní výzvou. A to už Vás může stát spoustu času, peněz i reputaci.
2. „Pro nekomerční účely žádnou licenci nepotřebuju.“
Ne vždycky.
To, že na tom nevydělávám, ještě neznamená, že chráněný obsah můžu použít bez licence od autora. Autorské právo totiž obecně chrání proti neautorizovanému použití, i když je nekomerční.
A pokud nejde o využití čistě pro osobní potřebu nebo v mantinelech jiné výjimky z autorského práva (jak jsou uvedené v autorském zákoně), pak je k použití chráněného obsahu potřeba odpovídající licence.
3. „Když něco dostatečně změním, tak už je to moje.“
Ani tohle tak docela neplatí.
Pokud přepracujete cizí dílo (například ho přeložíte, upravíte barvy, něco doplníte …), můžete sice k takovému „zpracování“ získat ochranu. Tím ale nezanikají práva původního autora, která je třeba pořád respektovat.
A mnozí také netuší, že už jen samotný zásah do cizího díla, bez souhlasu jeho autora, může představovat porušení autorských práv.
4. „Smlouvy jsou jen formalita.“
Občas možná ano. Ale jen dokud nenastane problém.
Čestné slovo u piva je fajn, ale v případě sporu Vám většinou nepomůže. Kvalitně nastavená smlouva je základní prevence, která chrání obě strany, předejde nedorozuměním a vytváří cestu pro spolupráci.
Většinou nemusí jít o složitý právnický dokument a stačí si alespoň základní podmínky potvrdit písemně. I taková jednoduchá dohoda může být tím, co Vám později zachrání záda.
5. „Smlouvu mi napsal ChatGPT – tak pohoda“
Na to pozor.
Umělá inteligence dnes zvládne hodně – přepíše text, poradí se základními pojmy, pomůže s rešerší… Ale vytvořit správnou smlouvu, která odpovídá konkrétní situaci, právnímu řádu a skutečně chrání Vaše zájmy? To už je jiná disciplína.
Podobně jako není dobrý nápad stáhnout „naslepo“ vzor z internetu, ani AI nástroje nejsou zárukou kvality a spolehlivosti. Pokud má smlouva něco chránit, měla by být dělaná na míru Vašim potřebám a v ideálním případě zkonzultovaná s někým, kdo ví, co dělá.
V našem kurzu si na tyhle (a další) mýty posvítíme důkladněji. Budeme se věnovat nejen základním právním principům, ale hlavně praktickým situacím z kulturní a umělecké praxe.
Naším cílem je ukázat, že právo nemusí být strašákem a bariérou – naopak může být užitečným nástrojem, který umožňuje tvořit svobodněji, bezpečněji a s větším klidem.
Kurz je určen všem, kdo tvoří, vystavují, organizují nebo jinak spolupracují v rámci kulturního prostředí, a chtějí se v základních právních otázkách zorientovat srozumitelně a prakticky. Bez složitých teorií, zato s příklady, tipy a hlavně prostorem pro Vaše otázky a společnou diskuzi.
Gabriela Kadlecová je advokátka a trvale spolupracuje s advokátní kanceláří Vyskočil, Krošlák a partneři. Specializuje se na právo duševního vlastnictví a věnuje se především klientům z kulturní sféry a z oblastí filmového, hudebního a reklamního průmyslu. Zároveň vyučuje právo na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem, kde také působí jako odborná asistentka.
foto Jiří Dvořák, Josef Dočekal a Fair Art