Na počátku vývoje forem vizuální komunikace byla kresba. Kresba je základním prostředkem člověka k názornému zachycení a vyjádření viděného i myšleného. Během desítky tisíc let trvající evoluce vizuální komunikace se kresby postupně stávaly schématy, redukovaly se na znaky, z nichž se formovala světová písma. Kresby, texty a jejich otisky (reprodukce) daly vzniknout periodickým i neperiodickým tiskovinám, např. knihám, novinám i propagaci, a tím položily základy dnešních médií. Současné dorozumívání (komunikace) prostřednictvím obrazu a textu probíhá v oblastech designu i volné umělecké tvorby. Jakou roli dnes sehrává kresba a grafika ve fyzických a elektronických médiích? A jaké jsou aktuální generační preference ve vizuální komunikaci? Nejen na tyto otázky můžete nalézt odpovědi v kurzu Kresba a otisk.
Pod pojmem vizuální komunikace si můžeme představit dorozumívání prostřednictvím obrazu a textu. Nám důvěrně známé komunikační prostředky z hmatatelného či virtuálního prostoru, jakými jsou např. internetové stránky, sociální sítě, televizní vysílání, denní tisk, film či publikace, které souhrnně nazýváme média, jsou neodmyslitelnou součástí všedního života v civilizovaném světě. Dnes komunikujeme textem a fotografiemi takřka neustále. Pojďme se ale v příběhu současného medializovaného světa vrátit k základům vývoje forem vizuální komunikace, k médiím, která těm dnešním předcházela, přesto jsou stále jejich legitimní součástí. Do dob, jenž předcházely vynálezům, jako je umělá inteligence, záznam pohyblivého obrazu, fotografie či tisk, které navždy změnily svět. Dříve, než lidé vyvinuli špičkové technologie k tvorbě, zachycení, zprostředkování a rozmnožení informací, zaznamenávali své poznatky o věcech a dějích ručně ztvárněnými obrazy. Počátky vývoje názorného vyjádření viděného a myšleného, sdělování pomocí více či méně věrné nápodoby, se v dějinách lidstva datují v desítkách tisíc let před naším letopočtem. V rozsáhlé kulturní evoluci lidstva odedávna působili jedinci, kteří byli schopni obrazový záznam zpracovat tak, aby byl rozpoznatelný pro ostatní, např. kresbou. Prvotní kresby se, v řádech tisíciletí, postupně stávaly schématy, redukovaly se na znaky, z nichž se formovala světová písma. Ohlédněme se za postupy zobrazování často technologicky složitých, zdlouhavých i nepřesných obrazů a písemných záznamů, na lidské dovednosti a značně vynakládané úsilí, které v poměrně nedávné době nahradilo zmáčknutí spouště aparátu, digitální zpracování a okamžitý tisk.
Jak sám název „Kresba a otisk” napovídá, v kurzu se budeme zabývat historickým vývojem sdělovacích prostředků právě od prvotních kreseb. Rozebereme význam kresby a na praktických příkladech si představíme její funkce, její kognitivní charakter, což znamená, že se prostřednictvím kresby dodnes učíme poznávat svět kolem nás. Kresebný záznam nás zavede k materiálu, který obraz uchovává, tedy k nosiči, tj. médiu, ze kterého jsme schopni informaci vizuálně přejímat. V dobách před počítači byly těmito médii skalní stěny, zdiva, dřevěné, hliněné a kamenné desky, papyrové svitky, pergameny, plátna, ale také, dnes již běžný, papír. Kresba na podkladu tvoří takzvanou formu záznamu, ale význam viděného sdělení přijímáme mentálně. Představíme si formu obrazového a textového průvodce, jakéhosi slovníku. Proto, abychom mohli naše zkušenosti, neboli obsah poznání, sdílet s ostatními, musíme si porozumět v jazyce. Kromě zobrazování, psaní a čtení je potřeba naučit se si věci uvědomovat v souvislostech, tedy zasazovat do kontextu.
Proto, abychom se pomocí slovníku mohli dorozumět s širší skupinou lidí, jej potřebujeme namnožit a rozšířit, jinými slovy reprodukovat a publikovat. Tím se dostáváme k další části kurzu, která se bude věnovat matrici, tj. nosiči textu i obrazu, jenž umožňuje jejich reprodukci pomocí otisku. Tato část bude tedy věnována grafice. V lekci se zaměříme na vývoj grafických technik a úlohu tiskovin (printed matters). Co jsou tiskoviny a k čemu slouží, a to v době před i po vynálezu fotografie. Kresba, výroba papíru, stejně tak technologie tisku jdou ruku v ruce s rozvojem knižní kultury. Povíme si o vývoji média knihy a dalších tiskovin, jako např. novin a časopisů, pohlednic, plakátů, reklamních nosičů, obalů ad. Tím zároveň přesáhneme do samostatné kapitoly týkající se úpravy tiskovin, tedy grafického designu
a typografie. Nad rámec grafického designu a ilustrace figurují kresba a tisk i v dalších designérských oborech, uveďme např. produktový, fashion a webdesign, jsou součástí reklamního a filmového průmyslu. Úloha kresby a otisku však neslouží pouze praktickému využití, tj. designu. Obě média prošla svou emancipací a jsou svébytnými prostředky vyjádření ve volné umělecké tvorbě.
V samotném závěru kurzu shrneme poznatky o kresbě, papíru, tisku a knize. Ověříme své znalosti během simulace výroby ilustrované knihy, jakou je např. učebnice, dětská kniha či komiks, ať už z hlediska dílčích technologiích, tak i zastoupením profesí osob podílejících se na procesu vydání publikace. Dostaneme se i k diskuzi nad současnou účinností fyzických a elektronických médií, zhodnotíme aktuální situaci na trhu, budeme hovořit o ekologii a dopadech průmyslového tisku na životní prostředí. V neposlední řadě společně probereme téma aktuálních generačních preferencí ve vizuální komunikaci.
MgA. Lenka Kahuda Klokočková, MA, Ph.D. (1984) se zabývá praktickým i teoretickým výzkumem kresby. Absolvovala doktorský studijní program Vizuální komunikace Fakulty umění a designu UJEP s projektem Mapa české současné kresby, jehož součástí je online vzdělávací platforma ceskakresba.cz. V současné době na FUD vyučuje grafické techniky v rámci Katedry výtvarné praxe, kterou vede. Vystudovala litografii v ateliéru Ingrid Ledent na Královské akademii výtvarného umění v belgických Antverpách (AP KASK) a obor Kresba a grafika v ateliéru grafiky Jiřího Lindovského na Akademii výtvarných umění v Praze. Během studií na AVU absolvovala stáže v sochařském ateliéru Jaroslava Róny, ateliéru hostujícího profesora vídeňské akademie Floriana Pumhösla, ateliéru Ingrid Ledent a rezidenční pobyt ve Frans Masereel Centre v Belgii. Studovala též Grafický design na takzvané Hellichovce v Praze. V grafickému designu se postupně specializovala na sazbu a úpravu knih. Osobně vydala několik publikací a na tvorbě řady dalších se podílela. Nad rámec profese vizuální umělkyně a vysokoškolské pedagožky pracuje také jako ilustrátorka, redaktorka, nakladatelka, kurátorka, dramaturgyně a produkční kulturních událostí. V rámci svého spolku se věnuje například provozu litografické dílny, komunikaci umělecké čtvrti nebo pořádání komorních festivalů či dne otevřených ateliérů v severočeských Litoměřicích. Dlouhodobě lektoruje grafické workshopy, pořádá mezinárodní litografická sympozia. Přispívá odbornými články do Mezinárodní revue o současné grafice Grapheion. Je členkou SČUG Hollar a Institutu kresby a grafiky, kterému předsedá. Za kresbu a grafiku obdržela česká i mezinárodní ocenění. Svá díla vystavuje v Čechách a zahraničí.
foto Jiří Dvořák a archiv Lenky Kahudy Klokočkové